Volantem točte plynule, ne trhavě, to samé platí o zacházení s plynovým pedálem, když potřebujete plynule zpomalit, je lepší podřazovat než zbrkle šlapat na brzdu.
Na většinu problémových situací by měl řidič reagovat vyšlápnutím spojkového pedálu a sundáním nohy z plynu, pak začít situaci řešit.
Pamatujte, že bez brzdění auto podstatně lépe funguje a snadněji zatáčí. Pneumatika buď přenáší příčné, nebo podélné síly, obojí najednou neumí. Brzdění nebo přidání plynu v zatáčce tedy může v extrémních případech znamenat ztrátu ovladatelnosti. Než najedete do zatáčky, musíte už mít přibrzděno na rychlost, kterou zatáčku bezpečně projedete, učí se ve školách smyku. Brzdit a přidávat je zkrátka nejlepší s koly rovně.
Když nejde rozjezd na ledu na jedničku, zkuste to na dvojku.
Zatáčkou bez brzd
Najedeme rozumnou rychlostí do zatáčky, přibrzdíme si, pak pustíme brzdu a zatáčíme. Když cítíme, že to klouže, netočíme volantem na doraz, kola se pak zablokují a auto stejně nezatočí. Pomůžeme si sešlápnutím spojky, která odpojí motor od převodovky a ten tak neroztáčí kola.
V autě s automatickou převodovkou je to horší. Když to v zatáčce začne klouzat, nedá se dělat skoro nic. Musíte tedy dávat mnohem větší pozor na nájezdovou rychlost.
Škola smykuNedotáčivý smyk hrozí především u aut s pohonem předních kol. Řešením je prudce nebrzdit, vyšlápnout spojkový pedál, pevně držet volant ve směru jízdy a doufat, že se kola "chytí" původní stopy. Když máte relativně dost času, můžete zkusit "zatočit znovu", to znamená narovnat kola, přibrzdit a začít znovu zatáčet. Přetáčivý smyk pak hrozí především u vozů s pohonem zadních kol nebo s motorem vzadu. Při vynášení zadní části vozu lze situaci zvládnout korekcí volantem: ihned natáčet kola proti vybočení zádě neboli "dát kontra" (točit volantem ve směru přetáčející se zadní části vozu), nebo ubrat plyn. Volant vracíme plynule, ale rychle zpět do původní polohy. Stabilizaci můžeme zlepšit mírným přidáním plynu. Tento "závodnický" manévr si ale rozhodně dobře nacvičte předem na volné bezpečné ploše. |
Když vůz dostane hodiny, pomáhá prudké brzdění, které otáčení zpomalí. Přitom je však nutné mít sešlápnutou spojku.
V hlubším sněhu jezděte pomalu, ale plynule a stejnoměrně. A pokud to není nutné, nezastavujte. Když už přece jen najíždíte do sněhu, je výhodné dělat to s koly rovně proti vyšší vrstvě sněhu.
Problém bývá zastavit
Už ve chvíli, kdy začne vozovka klesat, je třeba myslet na to, že budete muset zastavit. Nutné je udržet co nejpomalejší pohyb vozu a najít si co nejlepší stopu (hlubší sníh, posypaný a neuklouzaný okraj). Důležité je velmi mírně přibrzďovat a pomalu podřazovat, klidně i první rychlostní stupeň. Velkou roli hrají kvalitní zimní pneumatiky a váha vozu.
Když auto na uklouzané silnici stále klouže a není síla, která by ho zastavila, hledejte v nouzi něco, o co se zastavit – závěj, sněhovou bariéru u krajnice. Je lepší si jen poškrábat auto než nabourat. Pomoci vám může i odhrnutý sníh na krajnici.
Přednost jízdy do kopce
Když silnice klouže, je při jízdě do kopce důležité udělat vše pro to, aby vůz nezpomalil. S plynem je ale třeba zacházet velmi citlivě.
Jakékoliv jeho razantnější sešlápnutí způsobí protočení kol a zastavení. Ideálním řešením je zařadit raději nižší – druhý či první – rychlostní stupeň již pod kopcem, při stoupání udržovat plyn ve stejné poloze a nezastavovat. Na silnici pokryté namrzlým sněhem už se také nemusíte rozjet.
Proto platí to nepsané pravidlo gentlemana silnic: první jede na úzké cestě ten do kopce. Dolů se rozjede každý, nahoru to jde o poznání hůř.
S ručkou opatrně
Nestyďte se používat ruční brzdu při rozjezdu. Aby vás zachránila při smyku, to vyžaduje hlavně velký cvik a znalost auta. Odborníci na bezpečnou jízdu to nedoporučují, rallyoví závodníci ano... Hlavně je třeba si to vyzkoušet a nacvičit!
U aut s pohonem předních kol to opravdu může někdy pomoci. Když jste do zatáčky "moc dlouhý", zatáhnete krátce za ruční brzdu a záď vybočí tak, jak potřebujete (navodíte přetáčivost). Ale pozor, musíte taky bleskurychle reagovat volantem, jinak se roztočíte. U aut s pohonem zadních kol k tomu brzdu nepotřebujete, stačí přidat lehce plyn a zadek vybočí také. V tomto případě je ale třeba vědět, kolik plynu přidat – a zase jsme u toho cviku a zkušeností.
U aut se stabilizačním systémem (ESP) se také může stát, že vám do této operace ještě začne zasahovat elektronika a jednotlivá kola přibrzďovat. U některých nových aut ESP vůbec vypnout nejde.
A pozor! U některých aut působí parkovací brzda na předních kolech, příkladem mohou být některé starší citroeny. Pak na ruční brzdu rovnou zapomeňte.
U nových aut se stále častěji objevuje elektronická ruční brzda ovládaná tlačítkem, tam vám nedovolí její použití elektronika.
Když si pomáháte ruční brzdou, mějte stále palcem zmáčknutou pojistku, aby se brzda "nezamkla" a nezablokovala kola napořád.